Blahodárné účinky šalvěje

salvejeŠalvěj lékařskou poznáme podle fialových květů a stříbřitě lesklých listů s plstnatým povlakem. Kolem sebe šíří nezaměnitelnou nahořklou, kořeněnou vůni. Má rada slunce a je citlivá na mráz. Rostlina dosahuje výšky 30-70 centimetrů. Původ má ve Středomoří a u nás se pěstuje na zahradách… Pro úplnost – méně léčivou, podobnou bylinkou, je Šalvěj lúční.

Tu můžeme naopak najít, jak napovídá už její název, na loukách a pastvinách. Její tmavě modrofialové květy svítí do dálky a charakterizuje ji příjemná aromatická vůně. Používají se především její květy na přípravu „kloktadla“ a „šalvějového octa“, který slouží k masáži dlouhodobě ležících nemocných.)

Šalvěj lékařská byla uznávána pro své léčivé účinky už našimi dávnými předky (úsloví „před šalvějí smekni!“ dobře znaly ještě naše babičky a v povědomí ho máme i někteří z nás) – přisuzovali jí schopnost vyléčit všechny choroby. Dokládá to i citát z období okolo roku 1300: „ Proč by měl člověk zemřít, když v zahradě roste šalvěj?“ Její název je odvozen od latinského „salvare“ (léčit, spasit).

Šalvěj pročišťuje krev, pije-li se šalvějový čaj častěji, posiluje celé tělo, působí preventivně proti vzniku tzv. mozkových příhod („mrtvice“), velmi příznivě působí i při onemocnění míchy, ochrnutí, křečích nebo třesu končetin (zpravidla se doporučuje vypít po doušcích 2 šálky šalvějového čaje v průběhu dne). Pomáhá (podobně jako levandule) při nočním pocení (odstraňuje slabost, která je průvodním jevem nemoci toto pocení vyvolávající). Velmi účinně také odvádí hleny z dýchacích orgánů a žaludku, působí pozitivně při onemocnění žláz, problémech s játry, odstraňuje nadýmání (poruchy ve střevech) a průjem, povzbuzuje chuť k jídlu.

Pro vnější použití (kloktání, výplachy, vatové tampóny) je šalvějový čaj vhodný při zánětech mandlí (při včasném užívání nemusí být řešením jejich operativní odstranění!), bolestech (škrábání) v krku, zánětech hrtanu, ústní dutiny, zánětlivých ložiscích zubů a jejich uvolňování, při krvácení dásní. Rozmělněný list šalvěje se přikládá na místo po bodnutí hmyzem.

Těm, kteří trpějí poruchami nervové soustavy, a ženám s problémy gynekologickými se doporučuje šalvějová sedací koupel (do vany se přidává výtažek – výluh – z listů).

Šalvěj je také znamenitým kořením. Podobně jako tymián nebo saturejka se přidává (v malém množství) do pomazánek, kořeněných omáček.

Vše výše uvedené – šalvějový čaj, výluh i ocet – se dají připravit snadno a rychle (veškeré následující bylinné předpisy uvádějí zpravidla doporučované množství konkrétních bylinek v čerstvém stavu, jejich vyluhovaní musí být velmi krátké – uvádí se, že k vnitřnímu užití stačí pouze půl minuty; v případě použití sušených je vždy třeba řídit se pokyny na obalech, doba vyluhování se prodlužuje zpravidla na 1-2 minuty).

Výluh do sedací koupele připravíme ze 2 vrchovatých „dvouhrstí“ listů, které namočíme přes noc do studené vody, druhý den zahřejeme k varu a výtažek přilijeme do koupele. Na šalvějový OCET potřebujeme květy šalvěje luční; láhev naplníme až po hrdlo, zalijeme ovocným octem tak, aby jeho hladina sahala až nad květy, a necháme stát 14 dní na slunci nebo v teple.

Šalvěj má bezpochyby mnohostranné, prokazatelně léčivé účinky (léčebné využití) . Svým blahodárným působením na náš organismus si právem vysloužila pověst dodnes – už po staletí – nejoblíbenější „zázračné“ bylinky. Hledáte další doplňky? Nakoukněte do eshopu.

 

Vložit příspěvek

Show Buttons
Hide Buttons